TEST Fiat 500X 2.0 Multijet 4x4 AT – Jeep má super bráchu
Rodina modelu Fiat 500 se úspěšně rozrůstá. Nejmenší pětistovka bez dalšího označení je stále nejprodávanějším minivozem v Evropě a daří se i větším variacím 500L, Living či Trekking. Logickým pokračovatelem úspěšné řady tak je malé SUV či chcete-li crossover 500X, který je hned po pětistovce vzhledově nejpovedenější.
Charakteristické prvky vozu stále navazují na původní pětistovku a dle našich zkušeností se automobil velice líbí nejen ženám, ale také mužům. Ostatně není se čemu divit, vůz na první pohled zaujme, ovšem ne nějakou vulgaritou či mohutností, ale elegancí.
V nabídce jsou dvě varianty vzhledu – City Look, který jsme testovali dříve v kombinaci s pohonem předních kol a naftovou šestnáctistovkou, a drsnější Off-road Look, jež máme k dispozici tentokrát v kombinaci s dvoulitrovým turbodieselem, pohonem všech kol a devítistupňovým automatem ZF. V tomto případě dostanete více nelakovaných plastových dílů.
Zkoušený automobil byl ve výbavě Opening Edition, která zahrnuje prvky za 78.200 Kč již ve výchozí ceně 718.900 korun. K dispozici tak máte třeba třívrstvý červený lak, navigační systém s dotykovým displejem či další prvky, standardem jsou také pohledná osmnáctipalcová kola.
Na rozdíl od modelu 500L jsou přední sedadla 500X velkoryseji dimenzovaná, což oceňujeme. Uvnitř najdete přehlednou, kvalitně působící přístrojovou desku, veliký volant, se kterým se ale pracuje dobře a třeba i audiosystém Beats. Pozice za volantem není úplně ideální, ale po několika kilometrech si na ni zvyknete. Zajímavost pro ty, kteří jezdí často na nezpevněných površích – v 500X na rozdíl od sourozence v podobě Jeepu Renegade nenajdete tlačítko vypínání stabilizačního systému. Naopak oceňujeme u obou vozů možnost zcela deaktivovat systém Start/Stop. Když tady to jde, tak proč ne i jinde?
Na zadních sedadlech je to s prostorem horší. Místa pro kolena není nadbytek, ale ještě se nemusíte nijak zásadně omezovat. Zato hlavou se už lidé středního vzrůstu dotýkají stropu, což není příjemné. Zde se promítají jinak krásné tvary vozu.
Motor a převodovka – Lepší než jinde
Devítistupňový automat od ZF je předmětem mnoha debat a dohadů. Osobně jsem jej vyzkoušel v Land Roveru Discovery Sport a tam se mi jeho chování nelíbilo. Sladění s dvoulitrovým turbodieselem o výkonu 103 kW a točivém momentu 350 N.m je však v případě Fiatu 500X výrazně lepší. Je vidět, že si na tom dali italští technici záležet a pravděpodobně se mnohé změnilo poté, co měla odborná veřejnost k fungování pokrokového ústrojí výhrady.
Začíná to již při rozjezdu, kdy automat reaguje okamžitě a hned máte k dispozici sílu pro výstřel vpřed. Velice kladně hodnotím také zpřevodování všech devíti stupňů, které je přesně takové, jak bych od podobně koncipované převodovky čekal. Jedničku soukolí zařadí jenom při rozjezdu do kopce nebo v terénu, běžně se automobil rozjíždí na dvojku a velmi záhy řadí trojku. Stupně jsou natolik krátké, že člověk i při odbočování v křižovatce jede na pětku. Díky takovémuto odstupňování je síla motoru optimálně využita. Poslední devátý stupeň je pak vzhledem k naladění motoru perfektně dlouhý – motor při 130 km/h točí cca 2100 otáček za minutu a dokáže jet kopec nekopec.
Nemusíte se obávat, že by vás obtěžovalo neustále řazení převodovky - změny stupňů jsou hladké, rychlé a postřehnutelné jenom sluchem. Navíc na rozdíl od zmíněného Land Roveru zde Fiat při zrychlování hekticky nepodřazuje, ale využívá pružnosti motoru. Řazení automatu se dá rovněž ovládat mírným přidáváním a ubíráním plynu a je ve většině případů logické. Tohle je opravdu veliký posun vpřed oproti jiným či dřívějším softwarům řazení. Při brzdění automat podřazuje s mírným meziplynem, takže po opětovném přidání plynu nemusíte čekat, než znovu vybere správný stupeň pro zrychlení, protože jej tam již má zařazen.
Samotný motor bychom řadili někam do průměru mezi dvoulitrovými turbodiesely. Nepotěšil hlučností zejména v městských rychlostech a pod 1500 ot./min již trochu duní, ale líbí se nám jeho pružnost i nadšené reakce. Ty se dají dále přiostřit otočným ovladačem na středovém panelu, který přepíná jízdní režimy.
Jedná se o typický turbodiesel se silným středním pásmem, který v nízkých či vysokých otáčkách moc nejede. Automat však tyto nešvary úspěšně maskuje. Ve městě počítejte s trochu vyšší spotřebou, my jezdili mezi 9 a 10 litry na sto kilometrů. Mimo město spotřeba rychle padá, na silnicích první třídy není těžké jezdit pod šest litrů, na dálnici počítejte zhruba 6,5 až 7 litrů. Celkově jsme jezdili za 7,5 l na sto kilometrů. Dynamika vozu je zcela odpovídají a patří k tomu lepšímu.
Tuhý až příliš
Již v předchozím testu Fiatu 500X jsme chválili jízdní vlastnosti vozu a na tom se nic nemění. Na poměry této třídy automobil zatáčí ostře, má dobrou přilnavost a dá se na něj spolehnout i v krizových situacích. Ostatně podvozek využívá nápravy typu McPherson vpředu i vzadu. Italové však přidali na tvrdosti zavěšení, a to je již trochu přes čáru.
Od podobně koncipovaného vozu přece nikdo nečeká sportovní jízdní vlastnosti, zejména když k tomu nejsou přizpůsobeny ani další věci jako řízení, motor či karoserie. Přesto má tento konkrétní vůz podvozek, který je tuhý více než u většiny ostrých hatchbacků.
Posádka se tak neustále natřásá, automobil tvrději naráží do nerovností a nerozumí si s rozbitou silnicí ani při vyšším tempu, což u mnoha tuhých, ale dobrých podvozků pomůže. Pravý pruh dálnice se tak stává větším utrpením, než u konkurence.
Cestování zvládá tento model docela dobře, aerodynamický hluk je výrazně menší než u sesterského Jeepu Renegade a auto ve vyšších rychlostech i lépe zrychluje. Hluk motoru ustoupí do pozadí a celkově je vůz pro tyto účely lepší, než většina konkurence. Jenom kdyby to odpružení bylo měkčí. Vždyť při pohledu z boku je vidět, že kola mají opravdu mnoho prostoru, kam se mohou propružit, ale neděje se tak. V kontrastu s tvrdým podvozkem překvapí spíše měkčí karoserie.
Zkoušený vůz měl automaticky přiřaditelný pohon všech kol s mezinápravovou spojkou a můžeme říci, že připojování probíhá okamžitě a i na rozbahněné cestě se nemusíte bát, že zapadnete. Více jsme však z terénu nezkoušeli, ostatně k tomu ani není auto určeno.
Závěr
Fiat 500X stále patří mezi to lepší z SUV, tato verze však má přehnaně tvrdý podvozek v kombinaci s měkčí karoserií, což jízdě nepomáhá, i když ovladatelnost je na docela vysoké úrovni. Vůz se však líbí svým pohonným ústrojím, kdy se konečně podařilo naladit devítistupňovou automatickou převodovku zcela uspokojivě.
Kladně hodnotíme nejen vzhled automobilu, ale rovněž skutečnost, že má svůj svébytný charakter. Zapomenout nesmíme ani na plně vypínatelný systém Start/Stop, což nabízí málokdo, ale zákazníci by to ocenili u všech značek. Fiat 500X se trefuje do současné módy malých SUV zcela přesně a přináší eleganci i zajímavé schopnosti. My bychom však raději brali některou z levnějších a pohodlnějších variant.
| Nejlevnější verze modelu | 347.900 Kč (Pop 1.6 E-torq 4x2/81 kW) |
| Základ s testovaným motorem | 579.900 Kč (Cross 2.0D 4x4/103 kW) |
| Testovaný vůz s výbavou | 718.900 (Opening Edition 2.0D 4x4 AT/103 kW) |
Plusy
- Skvěle řadící automat
- Elegantní vnější vzhled
- Plně vypínatelný systém Start/Stop
- Dobrá ovladatelnost
- Kvalitní zpracování interiéru
Minusy
- Nekomfortní podvozek
- Méně tuhá karoserie
- Omezený prostor vzadu
Foto: Petr Homolka
